Energetické průkazy budov včera prošly Poslaneckou sněmovnou

Poslanecká sněmovna včera (19. září) schválila novelu zákona o hospodaření energií. Přehlasovala veto prezidenta Václava Klause, který tuto legislativu minulý měsíc označil za jeden z nejhorších zákonů, které měl kdy schvalovat (EurActiv 10.8.2012). Pro schválení novely se během včerejšího zasedání vyslovilo 105 poslanců, k přehlasování veta jich stačilo 101.

Na základě novely by měly být v České republice postupně zvyšovány energetické standardy pro stavbu i rekonstrukci budov. Přivítaly to především stavební firmy, které zákon chápou jako příležitost k inovacím a zkvalitňování stavební produkce.

„Stavební sektor zaměstnává zhruba 260.000 lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou. Je dobře, že si poslanci uvědomili, že pouze jasně nastavený legislativní rámec vytvoří stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí,“ řekl médiím Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oblasti energeticky šetrného stavebnictví.

Energetické průkazy budov

Nejdiskutovanějším bodem novely byla v minulý měsících nová pravidla pro průkazy energetické náročnosti budov (PENB, více viz EurActiv 6.8.2012). Prozatím musely mít průkazy pouze nové stavby, od začátku příštího roku je budou muset majitelé pořizovat i pro stávající nemovitosti, pokud je budou chtít pronajmout nebo prodat (podrobněji EurActiv 17.5.2012).

„Nové standardy pro budovy umožní srazit domácnostem účty za teplo o desítky procent a snížit naši závislost na uhelných velkodolech i na plynu z Ruska. Pro ilustraci – zateplování může snížit naši spotřebu uhlí a plynu skoro dvakrát více, než kolik bychom získali rozšiřováním povrchových dolů za limity těžby,“ prohlásil Miroslav Pech z Hnutí Duha.

Definitivní podoba průkazů se v současné době připravuje, podle svých zastánců by měly být PENB přehlednější než dosud, aby se zbytečně nezvyšovaly administrativní povinnosti.

Průkazy budou zpracovávat energetičtí specialisté, kteří získávají oprávnění od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Kontrolou kvality zpracování bude pověřena Státní energetická inspekce. „Ministerstvo průmyslu si musí pohlídat, že Státní energetická inspekce bude mít dostatečnou kapacitu a propracovanou metodiku hodnocení průkazů. Byla by škoda, kdyby potřebnou věc zbrzdila nekvalitní práce státní správy,” uvedl k tomu Holub.

S novými pravidly však nesouhlasí některé developerské společnosti. „Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností řekněme na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie,” citovala ČTK ředitele společnosti Ekospol Evžena Korce.

Věčná debata

Jak již bylo zmíněno, zákon v době svého projednávání vyvolat rozsáhlou debatu. Samotnou novelu připravilo MPO na základě evropské směrnice o energetické náročnosti budov, která měla být implementována do poloviny letošního července.

Ministr Martin Kuba (ODS) směrnici označil v rozhovoru pro Hospodářské noviny za „nesmysl”. Připomněl však, že byla přijata již za vlády Jana Fischera. „My jsme ji museli chtě nechtě zavést,” řekl.

„Nemám osobní zkušenosti ze zahraničí, ale mám informace, že v mnoha zemích se oblast energetických úspor velmi podrobně sleduje a investoři vyhodnocují zkušenosti anebo se velmi pečlivě chystají na opravy. U nás to tak není a požadavek ‚shora‘ se ‚zdola‘ komentuje jako nová, drahá a nevhodná povinnost,“ řekl EurActivu k tomuto tématu Pavel Matoušek z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

V Poslanecké sněmovně novela prošla ve třetím čtení. Předseda Hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) přitom opakovaně označil zákon za „tak trochu pitomost”.

Horní komorou pak zákon prošel o jediný hlas. Senátoři ČSSD, ODS a KDÚ-ČSL proto dopisem vyzvali prezidenta Klause, aby zákon vetoval. Ten pak dokument označil za jeden z nejhorších zákonů, které mu kdy ležely na stole, a proto se jej rozhodl nepodepsat.

„Samotnou směrnici považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly,“ uvedl prezident v tiskovém prohlášení.

Během nového hlasování v Poslanecké sněmovně zákon podpořila většina koaličních poslanců, kteří poukázali na to, že pokud Česká republika směrnici neimplementuje, hrozí jí pokuta ze strany Evropské komise. Na jejich stranu se přidalo ještě pět sociálních demokratů, dva poslanci Věcí veřejných a dva poslanci strany NS-LEV.

„Zákon není ideální, směrnici ale bylo třeba přijmout co nejdříve. Čím dříve zákon začne platit, tím dříve také bude možné upravit opatření, která nebudou v praxi fungovat,” řekl včera EurActivu senátor ČSSD Jiří Bis, který byl senátním zpravodajem k tomuto předpisu. Podle jeho slov je také třeba na případné problematické body v evropské legislativě reagovat dříve – ještě v době, kdy se projednává na unijní úrovni.

Přehlasování Klausova veta vítá řada odborníků. „Studenty učíme navrhovat budovy s desetinovou spotřebou energie oproti dosavadním. Taková řešení odpovídající vývoji techniky přitom neznamenají žádnou újmu kvalitě architektury. Je nanejvýš potřebné pro jednotlivého vlastníka domu i pro společnost jako celek, aby byly energetické vlastnosti srozumitelným způsobem vyjádřeny,“ uvedl například profesor Jan Tywoniak ze stavební fakulty ČVUT v Praze.